Amarylis - "Zelený ornament"

21.08.2019

O tom, jak vznikl zelený ornament.

Celý proces toho, jak jsem tento ornament vytvořila, od první čáry tužkou až po finální vzhled.


Vytvořila jsem jen pár návrhů ručně na papír, pak jsem si k práci vzala notebook, který mi přišel jako vhodnější nástroj. A také rychlejší. V grafickém programu jsem si otevřela fotografii a nástrojem pro výběr jsem začala vybírat jednu část kaleidoskopu. Fotografii jsem si musela hodně přiblížit, abych mohla pracovat přesně. Zalíbil se mi detail takového trojcípého zaobleného trojúhelníku. Tento detail mi přišel zajímavý o to víc, když jsem si uvědomila, že je vytvořený díky rostlině Amarylis. Amarylis je krásná cibulovitá květina, která má obyčejné, dlouhé a úzké zelené listy a obrovské, nádherné zvonové květy, nejčastěji rudě červené, tyčící se do výšin na dlouhém stonku. Pamatuji si, kdy jsem tento kaleidoskop fotila. Byla to jedna z prvních fotografií kaleidoskopů. Mojí mamince nádherně kvetl Amarylis na parapetu okna, pamatuji si jak jsem ho obdivovala, protože byl opravdu nádherný. Za oknem svítilo slunce a celá tahle scenérie byla perfektní. Amarylis je vlastně u nás v rodině taková tradice, dalo by se říct. Moje babička si na něm hodně zakládá a každý rok, vždy když jí Amarylis vykvete, se u něj fotografuje. Je vidět, jak je na tento okamžik vždy pyšná a to mi připadá hezké. Musím se zeptat mojí maminky, jestli byla také tak pyšná, když jí Amarylis vykvetl. Myslím, že jsem si to nějak podvědomě přitáhla, aby byl ornament vytvořený z rostliny, když má být namalován v květinářství.

Nejdřív jsem vyřízla celý trojúhelník, tak jak v kaleidoskopu byl. Jenže když jsem s ním chtěla pracovat dál, narážela jsem na úskalí toho, že není vůbec pravidelný a každá strana je jinak dlouhá. Proto jsem si vybrala jen 1/6 trojúhelníku, tu která byla nejhezčí, a jednou jí namnožila. Musela jsem jí zrcadlově obrátit, aby mohla navazovat na první část. Takto jsem vytvořila 1/3 ornamentu, tedy jeden cíp trojúhelníku. Celý tento kus jsem znovu namnožila a přiložila ho k první části. Jenže už když jsem ho přikládala, jsem věděla, že se třetí část do ornamentu nevejde. A tak jsem začala znovu od začátku, musela jsem výběr té 1/6 udělat tak veliký, aby správně navazoval na ty ostatní části. Potřebovala jsem ale, aby tato část si zachovala svůj původní vzhled nebo se pouze malinko změnila. To se mi podařilo asi až na nějaký pátý pokus. Pak jsem postupovala stejně, jako jsem psala před chvílí. Vytvořila jsem si z těchto dvou částí 1/3 a tu jsem ještě dvakrát namnožila, aby vznikl jeden ornament. Po tomto kroku jsem přemýšlela jak dál, co dál zlepšit. Protože takto byl ornament na mé účely moc obyčejný. Našla jsem si proto další část, která se mi v kaleidoskopu líbila. Tvar podobný tvaru peří nebo konce šipky na házení. Plošný, vzdušný. S tímto tvarem jsem postupovala tak, že jsem si vybrala pouze polovinu a tu namnožila a přiložila k té polovině první. Tyto dvě poloviny jsem dala do každé ze tří stran předchozího ornamentu, vždy doprostřed. Dále jsem si vybrala 1/3 ornamentu, ten jeden cíp trojúhelníku, zmenšila ho a přidala do každého ze tří cípů, vždy tak, aby byl čelem k ornamentu. Cíp na cíp. To vytvořilo krásné rozvětvené zakončení celého ornamentu, taková koruna stromu. Takto vytvořený ornament se mi líbil. Otevřela jsem si fotografii z květinářství, do které jsem plánovala graficky pracovat. Líbila se mi myšlenka, že budu mít nějakou malbu na zdi, na které bude pověšený kulatý obraz kaleidoskopu. Tento vzniklý ornament jsem tedy zvětšila na velkou část zdi, aby byl velikostně vyhovují velikosti obrazu. Obraz by měl být veliký minimálně jeden metr, spíš více, aby pořádně vynikl. Ovšem malba ornamentu pod ním musela být také dostatečně veliká aby vynikla i ona. Když jsem takto zhotovila návrh, nevypadalo to moc hezky. Ornament byl moc veliký, nudný, vypadal tak robustně a naopak plátno působilo moc malé a ztracené, protože bylo velmi detailní. Tento návrh jsem tedy zavrhla. Rozhodla jsem se ornament více propracovat a abych návrh lépe přiblížila svému budoucímu zpracování, rozhodla jsem se ho udělat v jednobarevných ploškách. Vytvořila jsem si novou vrstvu a nástrojem štětec jsem začala malovat jednotlivé tvary a barvy. V jiné vrstvě jsem malovala proto, aby se mi nespojily tyto dvě práce dohromady. A docílila jsem tím velké a skvělé náhody. Tím, že jsem neměla vyplněný barvou celý prostor ornamentu, jsem mohla udělat takové průhledy. Něco jako když koukáte skrz okno. Vidíte rozložení rámu, ve kterých jsou zasazeny tabulky skla, ale zároveň vidíte i to, co je venku za oknem. Když jsem totiž měla ornament hotový, chtěla jsem ho přemístit a tím jsem onen průhled zjistila. Bylo to velmi efektivní a zajímavé a moc se mi to líbilo. Namnožila jsem si ornament ještě jednou a různě ho přes sebe dávala a hledala, jaká kombinace a jaké umístění se mi líbí. Vrchní ornament jsem nakonec trochu zmenšila. Působí to teď stejně, jako kaleidoskop. Ten prostor Vás úplně vtáhne dovnitř ornamentu a Vy máte pocit, že se spirálou propadáte až do úplného středu. To je na kaleidoskopu takové zvláštní. Že dokáže vytvořit tak úžasný prostor a to jen za pomoci hry světla a stínů.

Aby člověk svoji práci odváděl dobře, musí trénovat, bez toho to jinak nejde. A zde jsem měla velkou příležitost se zlepšit a můžu říct, že jsem tuto možnost využila do poslední kapičky jaké to jen bylo možné. Myslím, že jsem se zde hodně zlepšila. A už se nemohu dočkat další nástěnné malby.

A takhle vypadá výsledek. O tom, jak jsem při práci v květinářství postupovala si můžete přečíst tady. Namalování těch dvou zdí mi vzalo hodiny a hodiny práce........

Ty dva měsíce, které jsem v květinářství pracovala jsem si moc užila. Není pravidlo, že máte při práci dobrý kolektiv a tady to byla jedna z těch krásných výjimek. Všichni mě vstřícně přijali, dny zde utíkaly většinou opravdu rychle a myslím, že jsem zde našla přátelství, které vydrží do budoucna. A samozřejmě prostor, v dobrém prostoru se Vám vždycky pracuje dobře. A to mě se pracovalo. Miluji květiny, těma jsem zde byla opravdu obklopená, dodávají mi pocit slunného dne, i když venku je zataženo a prší.